Včera jsem „nechtěně“ v metru vyslechl pyšnou maminku, jak se chlubí své kamarádce.“ Náš Libor teď dodělal tu vysokou. Mají se s Luckou rádi a tak jsme jim půjčili na byt na Lužinách. Když už, tak ať tam můžou bydlet natrvalo. Koupili si moc krásný 4+1, ale řeknu ti ty ceny dneska „ . „Budou splácet do konce života, no snad mu za čas přidaj. Teď si teda moc vyskakovat nebudou moct , končí jim studentský léta“ .
Co asi teď poradila maminka Liborovi, jak ušetřit nějaké peníze, aby si občas mohli „povyskočit“?
„Nekupuj si kafe v automatu, obědy si dělejte doma a noste si je do práce. Na víkendy přijedte na oběd k nám“. Prostě utrhni si ty drobné radosti života, dávej si ty peníze stranou a za 250 let …. .
Nevím jak vy, ale to na co já moc rád vzpomínám, je na svůj studentský život a život čerstvě po 18tých narozeninách. Byly to moc krásné roky mého života. Vydělával jsem si na něj na brigádách, po škole. Prodával jsem zeleninu a kytky na Havelském náměstí v Praze. Nevadilo mi obývat jeden pokoj ve tři plus jedna . V těch ostatních bydleli další dva kámoši ( a občas i kámošky, nebo i nekámošky). Naopak, byly to skvělé roky.
Nepřišlo nám divné jezdit „sockou“ a čekat na tramvaj dvacet minut, protože v půl dvanácté v noci to takhle prostě jezdilo. Taxika jsme vůbec neřešili. Opravdu jsme nebyli každý večer v osm v posteli. Neměli jsme hlad a nebylo to o večeřích v drahých restauracích.
Myslím si, že jsem si tyhle roky roky opravdu užil a když spočítám sumu výdajů a přepočítám to na dnešní peníze, dostanu se třeba na 12 000 Kč včetně nájmu 6000 Kč jednoho pokoje našeho úžasného mládeneckého bytu a celodenního stravování mimo školu .
Co bychom my starší za to dali, prodloužit si znovu tyhle krásné roky.
A najednou jsme dospělí a místo jednoho pokoje kupujeme 4+1. Místo cesty s partou na Mácháč, řešíme koupi mrazáku. Potřebujeme lepší auto, přestože před třema měsíci nám nic nechybělo v tom po tátovi.
Má rada oproti mamince je . Zůstaňte ještě pár let mentálně studenty. Pokud vás tenhle život baví, žijte ho dál a za to co jste žili před tím. Doteď jste byli zvyklí žít se vším všudy za „něco“. Proč byste o měsíc později neuměli žít třeba za to samé plus 10-20% ? Zbytek si pošlete trvalým příkazem třeba jen na spořící účet, od kterého zapomenete heslo . A za dva roky uvidíte ohromný rozdíl.
Občas potkávám takovéhle holky a kluky ve třiceti a řešíme spolu hypotéky a další věci. Rozhodně si myslím, že tihle mladí měli doposud a budou mít i potom mnohem bohatší život než Libor.
Investujte svůj e-mail a získejte užitečné tipy ze světa financí
Váš e-mail je u mě v bezpečí. Více o ochraně osobních údajů >